Zajímavé odkazy a literatura
Filmový dokument: Neznámí hrdinové - pohnuté osudy - Prlovská tragédie, Česká televize
Antonín Juráň pomáhal se svým bratrem Jaroslavem a Janem partyzánům na Vizovicku. Jedenáct dnů před koncem války vypálila německá jednotka s krycím názvem Einheit Josef vesnici Prlov, kde rodina bydlela. Antonín zaplatil cenu nejvyšší. Po nevydařené akci Tetřev, kdy se Němci za 2. světové války snažili zcela vyhladit partyzánské hnutí v Beskydech, se partyzánské jednotky stáhli právě na Valašsko. Bylo léto 1944. Tehdy se začali obyvatelé vsetínských vrchů setkávat s partyzány, sovětskými uprchlíky ze zajateckých táborů a podporovali je jídlem a oblečením. Někteří se začali přidávat k partyzánům, snažili se v lese stavět bunkry a bojovými akcemi získávat zbraně. Prlovští bojovali a pomáhali, kde mohli. Za to se jim nacisté krutě pomstili, a to dokonce až na samém konci války.
https://www.petrovice-jitrenka.cz/
HROŠOVÁ, Marie. Na každém kroku boj - historie 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky (srpen 1944 - květen 1945). Nové Město u Chlumce nad Cidlinou: Český svaz bojovníků za svobodu, 2012. ISBN 978-80-260-2483-5
(Přehled dějin a bojové činnosti 1.čs. partyzánské brig. J.Žižky v letech 1944-45, tato jednotka byla největším partyzánským oddílem na našem území v dobách nacistické okupace. )
KYNCL, Vojtěch. Ležáky - obyčejná vesnice, SILVER A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2008 (1. vydání). ISBN 978-80-86559-96-4
(Vypálení vesnice Ležáky (24. 6. 1942) stojí v zájmu české historické literatury poněkud stranou oproti výzkumu tragédie v Lidicích. Z tohoto důvodu také vznikla jmenovaná publikace. Podnět k napsání této práce dal v roce 2001 dědeček V. Kyncla, který byl jako svědek vypálení osady a mlýna přítomen. Tato kniha vznikala v průběhu autorova studia ve Spolkové republice Německo, kde měl možnost probádat nové archivní materiály. Vedle oficiálních písemných dokumentů jsou využity i výpovědi svědků, ať již českých pamětníků z okolí Ležáků, nebo německých členů gestapa a ochranné policie. Jak napovídá název, kniha se věnuje nejen ležácké skupině odbojářů, ale samozřejmě i skupině pardubické, která poskytovala úkryty paravýsadku SILVER A. Čtenář se tak v chronologickém sledu seznámí s odbojovou činností ležácké skupiny ČENDA, o jejím napojení na chrudimské a pardubické odbojové skupiny, ale samozřejmě i o „odvrácené“ straně české válečné společnosti – místních udavačích a členech pronacistických organizací.)
CÍLEK, Roman. Den, kdy udeřilo zlo. Nymburk: Vega-L, 2010. ISBN 978-80-87275-22-1
(Publikace připomíná vyhlazení obce Prlov nedaleko Valašské Polanky dne 19.4.1945. Vyvraždění prlovských občanů, kteří poskytovali podporu partyzánským skupinám působícím v oblasti Vizovických vrchů, dokumentuje autor prostřednictvím výpovědí pamětníků. Postupně se tak skládá obraz hrůzného aktu msty, který stál životy téměř dvou desítek lidí. Epilog, připojený autorem k druhému vydání, se zabývá poválečným osudem esesáckých velitelů, kteří akci proti obyvatelům valašské vesnice řídili. Kniha vyšla poprvé roku 1985 pod názvem Smrt na prahu života.)
CÍLEK, Roman - RICHTER, Karel - VEVERKA, Přemysl. Hlasy z hořících domů. Praha: XYZ, 2011. ISBN 978-80-7388-518-2
(Jádrem knihy je chronologie událostí od 30. září 1938 po osvobození Československa v květnu 1945. Tragédie sedmi obcí, které byly z nejrůznějších, většinou vykonstruovaných, důvodů zlikvidovány nacisty, popisují autoří v časové posloupnosti - Lidice a Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov a Javoříčko. První dvě obce byly pomstou za smrt R. Heydricha, obyvatelé ostatních byli zavražděni většinou za odbojovou činnost a spolupráci s partyzány. Text věnovaný jednotlivým obcím je uveden slovy pamětníka, následuje velmi působivý popis událostí, který se soustřeďuje zejména na osudy konkrétních obětí a závěr tvoří seznam zavražděných. Koncepčně se poněkud vymyká kapitola věnovaná Českému Malínu, která se vrací také do historie českého osídlení v bývalé Volyňské gubernii na Ukrajině.)
MŇAČKO, Ladislav. Smrt si říká Engelchen. Praha: Československý spisovatel, 1991. ISBN 80-202-0306-0
(Román se odvíjí jako pásmo vzpomínek jednoho z raněných partyzánů, který se těžce vyrovnává se skutečností, že jejich poslední boj zavinil smrt jejich hostitelů. Problém viny, s nímž se partyzáni musejí vypořádat, se rozrůstá v otázku cílů a prostředků, jimiž je cíle dosaženo. Kniha vychází z osobního autorského prožitku a je nesena snahou o pravdivé zachycení partyzánských bojů na pomezí Moravy, a současně je i varující vzpomínkou na bezejmenné hrdiny, kteří partyzánům pomáhali a často nesli tíži nacistické msty.) Kniha byla v roce 1963 zfilmována https://www.csfd.cz/film/5002-smrt-si-rika-engelchen/
NAVARA, Luděk. Smrt si říká Tutter. Brno: Host; Větrné mlýny, 2002. ISBN 80-7294-059-7
(Známý román Ladislava Mňačka "Smrt si říká Engelchen" je vzpomínkou na tragický osud moravské obce Ploština, kterou nacisté ve spolupráci s hlinkovci na konci války vypálili a většinu obyvatel surově povraždili. Skutečné pozadí této události včetně pozoruhodných osudů hlavních aktérů se snaží vystopovat tato kniha. Werner Tutter, pražský rodák a elitní nacista, velící popravám nejen v Ploštině, dožil svůj život coby vážený občan městečka Kötzting, neboť představitelé komunistického Československa upřednostnili politické a špionážní zájmy před veřejně tolik proklamovanou spravedlností. V dobře napsané knize autor v krátkých kapitolách mapuje událost z různých hledisek a odhaluje dějiny plné nepochopitelné lidské krutosti a nenávisti a na druhé straně nepochopitelných a ostudných účelových spojenectví.)
CÍLEK, Roman. Ploština: příběh o lidech statečných i zbabělých, o životě a smrti, o zlobě a plamenech. Brno: Blok, 1990. ISBN 80-7029-017-X
(Publikace líčí dramatický konec 2.světové války v obci Ploština ve vizovických vrších na Moravě.)
PEŠA, Václav - OCÁSEK, Jindřich. V dvojím ohni: Kronika partyzánského oddílu "Olga". 2. dopl.vyd. Brno: Blok, 1974.
(Podrobná kronika partyzánského oddílu "Olga", který působil od počátku ledna 1945 až do osvobození na jihovýchodní Moravě v oblasti Chřibů a Ždánického lesa, je zajímavým a materiálově bohatým příspěvkem k osvětlení činnosti partyzánských jednotek.Velitelem oddílu byl Josef Houfek, po zástupkyni Olze Františákové byl oddíl pojmenován. Vypráví o vzniku oddílu a seznamuje nás s bojovou i diverzní činností partyzánů. Oddíl dosáhl některých významných bojových úspěchů a způsobil nepříteli citelné škody a později se po boku sovětských a rumunských jednotek zapojil do osvobozovacích bojů. Kronika připomíná i četné oběti, které si akce partyzánů vyžádaly.)
CÍLEK, Roman. Agónie: Drama posledních dnů a hodin války. Praha: Epocha, 2007. ISBN 978-80-87027-45-5
(Na základě výpovědí pamětníků a záznamů z obecních kronik rekonstruuje autor události, které byly spojeny s činností německých speciálních komand (Skorzeny, Josef). Tyto jednotky uvolňovaly ústupové cesty pro poraženou německou armádu a působily v týlu postupující sovětské armády. Byly vycvičeny pro boj s partyzánskými oddíly a diverzními odbojovými skupinami. V této oblasti operovaly také jednotky SS a gestapa. Jejich obětí se staly v dubnu 1945 pasekářské osady Ploština a Prlov a v květnu krvavě potlačily povstání v Třešti a Velkém Meziříčí. Kniha je vzpomínkou na oběti těchto tragických událostí.)
