Zajímavé odkazy a literatura

 

Filmový dokument: Neznámí hrdinové - pohnuté osudy - Prlovská tragédie, Česká televize

Antonín Juráň pomáhal se svým bratrem Jaroslavem a Janem partyzánům na Vizovicku. Jedenáct dnů před koncem války vypálila německá jednotka s krycím názvem Einheit Josef vesnici Prlov, kde rodina bydlela. Antonín zaplatil cenu nejvyšší. Po nevydařené akci Tetřev, kdy se Němci za 2. světové války snažili zcela vyhladit partyzánské hnutí v Beskydech, se partyzánské jednotky stáhli právě na Valašsko. Bylo léto 1944. Tehdy se začali obyvatelé vsetínských vrchů setkávat s partyzány, sovětskými uprchlíky ze zajateckých táborů a podporovali je jídlem a oblečením. Někteří se začali přidávat k partyzánům, snažili se v lese stavět bunkry a bojovými akcemi získávat zbraně. Prlovští bojovali a pomáhali, kde mohli. Za to se jim nacisté krutě pomstili, a to dokonce až na samém konci války.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10204458965-neznami-hrdinove/211452801390010-neznami-hrdinove-pohnute-osudy/

 

http://www.petrovice-jitrenka.cz/

 

 

 

HROŠOVÁ, Marie. Na každém kroku boj - historie 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky (srpen 1944 - květen 1945). Nové Město u Chlumce nad Cidlinou: Český svaz bojovníků za svobodu, 2012. ISBN 978-80-260-2483-5

(Přehled dějin a bojové činnosti 1.čs. partyzánské brig. J.Žižky v letech 1944-45, tato jednotka  byla největším partyzánským  oddílem  na našem území v dobách nacistické okupace. )

 

KYNCL, Vojtěch. Ležáky - obyčejná vesnice, SILVER A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2008 (1. vydání). ISBN 978-80-86559-96-4

(Vypálení vesnice Ležáky (24. 6. 1942) stojí v zájmu české historické literatury poněkud stranou oproti výzkumu tragédie v Lidicích. Z tohoto důvodu také vznikla jmenovaná publikace. Podnět k napsání této práce dal v roce 2001 dědeček V. Kyncla, který byl jako svědek vypálení osady a mlýna přítomen. Tato kniha vznikala v průběhu autorova studia ve Spolkové republice Německo, kde měl možnost probádat nové archivní materiály. Vedle oficiálních písemných dokumentů jsou využity i výpovědi svědků, ať již českých pamětníků z okolí Ležáků, nebo německých členů gestapa a ochranné policie. Jak napovídá název, kniha se věnuje nejen ležácké skupině odbojářů, ale samozřejmě i skupině pardubické, která poskytovala úkryty paravýsadku SILVER A. Čtenář se tak v chronologickém sledu seznámí s odbojovou činností ležácké skupiny ČENDA, o jejím napojení na chrudimské a pardubické odbojové skupiny, ale samozřejmě i o „odvrácené“ straně české válečné společnosti – místních udavačích a členech pronacistických organizací.)

 

CÍLEK, Roman. Den, kdy udeřilo zlo. Nymburk: Vega-L, 2010. ISBN 978-80-87275-22-1

(Publikace připomíná vyhlazení obce Prlov nedaleko Valašské Polanky dne 19.4.1945. Vyvraždění prlovských občanů, kteří poskytovali podporu partyzánským skupinám působícím v oblasti Vizovických vrchů, dokumentuje autor prostřednictvím výpovědí pamětníků. Postupně se tak skládá obraz hrůzného aktu msty, který stál životy téměř dvou desítek lidí. Epilog, připojený autorem k druhému vydání, se zabývá poválečným osudem esesáckých velitelů, kteří akci proti obyvatelům valašské vesnice řídili. Kniha vyšla poprvé roku 1985 pod názvem Smrt na prahu života.)

 

CÍLEK, Roman - RICHTER, Karel - VEVERKA, Přemysl. Hlasy z hořících domů. Praha: XYZ, 2011. ISBN 978-80-7388-518-2

(Jádrem knihy je chronologie událostí od 30. září 1938 po osvobození Československa v květnu 1945. Tragédie sedmi obcí, které byly z nejrůznějších, většinou vykonstruovaných, důvodů zlikvidovány nacisty, popisují autoří v časové posloupnosti - Lidice a Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov a Javoříčko. První dvě obce byly pomstou za smrt R. Heydricha, obyvatelé ostatních byli zavražděni většinou za odbojovou činnost a spolupráci s partyzány. Text věnovaný jednotlivým obcím je uveden slovy pamětníka, následuje velmi působivý popis událostí, který se soustřeďuje zejména na osudy konkrétních obětí a závěr tvoří seznam zavražděných. Koncepčně se poněkud vymyká kapitola věnovaná Českému Malínu, která se vrací také do historie českého osídlení v bývalé Volyňské gubernii na Ukrajině.)

 

MŇAČKO, Ladislav. Smrt si říká Engelchen. Praha: Československý spisovatel, 1991. ISBN 80-202-0306-0

(Román se odvíjí jako pásmo vzpomínek jednoho z raněných partyzánů, který se těžce vyrovnává se skutečností, že jejich poslední boj zavinil smrt jejich hostitelů. Problém viny, s nímž se partyzáni musejí vypořádat, se rozrůstá v otázku cílů a prostředků, jimiž je cíle dosaženo. Kniha vychází z osobního autorského prožitku a je nesena snahou o pravdivé zachycení partyzánských bojů na pomezí Moravy, a současně je i varující vzpomínkou na bezejmenné hrdiny, kteří partyzánům pomáhali a často nesli tíži nacistické msty.) Kniha byla v roce 1963 zfilmována http://www.csfd.cz/film/5002-smrt-si-rika-engelchen/

 

NAVARA, Luděk. Smrt si říká Tutter. Brno: Host; Větrné mlýny, 2002. ISBN 80-7294-059-7

(Známý román Ladislava Mňačka "Smrt si říká Engelchen" je vzpomínkou na tragický osud moravské obce Ploština, kterou nacisté ve spolupráci s hlinkovci na konci války vypálili a většinu obyvatel surově povraždili. Skutečné pozadí této události včetně pozoruhodných osudů hlavních aktérů se snaží vystopovat tato kniha. Werner Tutter, pražský rodák a elitní nacista, velící popravám nejen v Ploštině, dožil svůj život coby vážený občan městečka Kötzting, neboť představitelé komunistického Československa upřednostnili politické a špionážní zájmy před veřejně tolik proklamovanou spravedlností. V dobře napsané knize autor v krátkých kapitolách mapuje událost z různých hledisek a odhaluje dějiny plné nepochopitelné lidské krutosti a nenávisti a na druhé straně nepochopitelných a ostudných účelových spojenectví.)

 

CÍLEK, Roman. Ploština: příběh o lidech statečných i zbabělých, o životě a smrti, o zlobě a plamenech. Brno: Blok, 1990. ISBN 80-7029-017-X

(Publikace líčí dramatický konec 2.světové války v obci Ploština ve vizovických vrších na Moravě.)

 

PEŠA, Václav - OCÁSEK, Jindřich. V dvojím ohni: Kronika partyzánského oddílu "Olga". 2. dopl.vyd. Brno: Blok, 1974. 

(Podrobná kronika partyzánského oddílu "Olga", který působil od počátku ledna 1945 až do osvobození na jihovýchodní Moravě v oblasti Chřibů a Ždánického lesa, je zajímavým a materiálově bohatým příspěvkem k osvětlení činnosti partyzánských jednotek.Velitelem oddílu byl Josef Houfek, po zástupkyni Olze Františákové byl oddíl pojmenován. Vypráví o vzniku oddílu a seznamuje nás s bojovou i diverzní činností partyzánů. Oddíl dosáhl některých významných bojových úspěchů a způsobil nepříteli citelné škody a později se po boku sovětských a rumunských jednotek zapojil do osvobozovacích bojů. Kronika připomíná i četné oběti, které si akce partyzánů vyžádaly.)

 

CÍLEK, Roman. Agónie: Drama posledních dnů a hodin války. Praha: Epocha, 2007. ISBN 978-80-87027-45-5

(Na základě výpovědí pamětníků a záznamů z obecních kronik rekonstruuje autor události, které byly spojeny s činností německých speciálních komand (Skorzeny, Josef). Tyto jednotky uvolňovaly ústupové cesty pro poraženou německou armádu a působily v týlu postupující sovětské armády. Byly vycvičeny pro boj s partyzánskými oddíly a diverzními odbojovými skupinami. V této oblasti operovaly také jednotky SS a gestapa. Jejich obětí se staly v dubnu 1945 pasekářské osady Ploština a Prlov a v květnu krvavě potlačily povstání v Třešti a Velkém Meziříčí. Kniha je vzpomínkou na oběti těchto tragických událostí.)

... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... 

Všechny informace publikované na těchto stránkách jsou dohledatelné v archivech. Kopírování bez souhlasu autora stránek (Valašský odbojový spolek- PRLOV 1945) je zakázáno! V případě zájmu o použití některých pasáží se na nás obraťte pro udělení souhlasu. Děkujeme za pochopení!